Pro kulturní
dějiny Egypta mají i neobyčejný význam stavby hrobů. Ve Staré říši
nevyskytují se povětšině hrobky tak nákladné a dokonalé,
jako v dobách pozdějších. Hrob této doby jest vlastně
prostou kamennou místností. se stolem z téhož materiálu,
na který vedle mumie byly vkládány obětiny mrtvému. Důvod
mumifikování jest známý; podle magických teorií, měla býti
umožněna delší existence astrálnímu tělu; pozdější
doba odmítala mumifikování s poukazem, že udržování
mrtvol odporuje pokroku života, avšak pochopíme-li Knihu
mrtvých, porozumíme, proč balsamování mrtvol bylo tak důležitou
složkou staroegyptského náboženského rituálu.
Pozdější hroby, mastaba, byly stavěny složitěji, takže
se podobaly obytným domům. Typickým tvarem královské
hrobky jest t. zv. pyramida. Nejstarší
z těchto staveb jest známá stupňovitá pyramida v Sakkaře,
zbudovaná králem třetí dynastie Zoserem, přibližně před
pěti a půl tisíci lety. Jí podobná jest pyramida Médúnská
a obě pak svým stupňovitým tvarem připomínají mexické
pyramidy v Americe. Jiným typem jest tupá pyramida Dahšurská,
která jest přechodem tvaru předchozího do ustáleného
vzoru vlastních čtyřbokých jehlanců. První pyramida
posledního stálého tvaru pochází z doby IV. dynastie,
tedy kolem tří tisíc let před Kristem a po ní následovaly
stavby řady pyramid dalších téhož tvaru až do XVIII.
dynastie. Nejproslulejšími a nejkolosálnějšími z těchto
staveb jsou pyramidy tří králů IV. dynastie: Chufu
(Cheops), Chafre (Chepren) a Menkare (Mencheres).
Pyramidy jsou velmi důležitým pozůstatkem, na němž můžeme
studovati hloubku egyptského esoterismu. Proporce jejich rozměrů
a umístění ke stranám světa, jsou vždy stejné, čímž
je zcela oprávněna domněnka, že stavitelé těchto pomníků
chtěli vyjádřiti tutéž ideu a zákon. Tak na příklad
dvojnásobná výška má se k obvodu pyramidy jako 1 k
Ludolfovu číslu. Všechny čtyři strany jsou orientovány přesně
k světovým stranám. U pyramidy Cheopsovy činí výška 148
metrů, základna stavby je čtverec, jehož strana měří
233 metrů. Jednotkami délkovými jest tak zvaný pyramidní
palec (25,4264
milimetrů) a
pyramidní loket, jenž má 25 palců, a odpovídá posvátnému
loktu židovskému. Pyramidní palec jest pět set miliontá
část zemské osy a 10 milionů pyramidních loktů dává délku
obvodu zemského. Násobíme-li pyramidní palec 100
miliardami, obdržíme číslo udávající střední rychlost
pohybu zemského za 24 hodiny. Obvod základny v palcích dělený
100 rovná se střednímu počtu dní v roce. Výška pyramidy
dává poloměr kruhu, jehož obvod jest tentýž, jako obvod
její základny. Základna představuje pak oběh zemský.
Slunce jest od země vzdáleno 1 miliardu výšek pyramidy. Délka
úhlopříček čtvercové základny v palcích udává počet
roků doby rovnodennostních převratů. Váha země jest
kvatrilionovým násobkem váhy pyramidy. Střední hutnost
pyramidy jest tatáž jako u zeměkoule: Ve vnitřku pyramidy
jest systém pasáží, galerií a sálů; ústřední, tak
zvaný královský sál, obsahuje granitovou truhlu, jež měří
ve vnitřku 197x68x85 cm. Vnější obsah této truhly jest přesně
dvojnásobek vnitřního a obsah archy Noemovy, podle rozměrů
v Bibli udaných, byl stonásobkem této truhly a váha Archy
úmluvy byla setinou váhy pyramidy. Obsah Archy úmluvy byl
tentýž jako obsah truhly v královské síni. Chodba,
vystupující a sestupující u velké galerie jest skloněna
v úhlu 26°18'. Prodloužení těchto chodeb se kryje přesně
s rovinou poledníku. Chodba jest namířena přímo na polárku,
která v době, kdy byla pyramida stavěna, nacházela se v
souhvězdí Draka. Byla viditelna ve středu vstupní chodby,
když byla vzdálena 3°20' od pólu, což bylo v době 2170 a
3400 př. Kristem. Roku 2170 před Kristem poledník pyramidy
kryl současně v Draku severní Polárku a Plejady na jihu.
Bod rovnodennosti byl kromě toho ve stejném poledníku. Byla
to asi éra Ahrahamova u Židů, doba velkého kulturního
rozkvětu Egypta.
Jak vidno obsahuje plán pyramidy monumentální symbolismus,
takže nelze jeho míry považovati za náhodné, neboť taková
náhoda by byla větším divem, než esoterní a vědecká
vyspělost starých Egypťanů. Moderní věda má za to, že
pyramidy byly hrobkami. Snad, avšak nebyly pouze hrobkami.
Proč do těchto staveb, jež byly vlastně magickými
pantakly, byly kladeny mrtvoly králů, jest zjevno z magie
Knihy mrtvých. Jakožto hrobky králů representují pyramidy
zasvěcení božstvům, majícím nejvíce vlivů a moci nad
mrtvými. Byly jímačem astrálním sil, symbolisovaných
exoterně Sethem, Nebeským Psem, Merkurem, Velikým Hermem,
dnešním Siriem.
Esoterní číselný význam pyramid navazuje na tajemství Čtyř,
čísla živlů a uskutečnění hmotného života, východiska
mentálního zdokonalení člověka magií. Pyramida jest
pantaklem praktické magie, neboť živly Čtyř mají býti
zjemněny božským číslem Tří, aby tak byly usměrněny k
vítězství Sedmice. Svědčí o tom i fakt, že základna
symbolisuje zemi, výška vzdálenost ke slunci, jest symbolem
cesty k zušlechtění, neboť symbol Nejvyšší Bytosti bylo
slunce. Čtyři trojúhelníky bočných stěn tvoří svými
úhly číslo Dvanáct, počet zodiakálních znamení, bratří
Růže a Kříže, apoštolů a jmenovitě světotvárného plánu.
Tyto pozoruhodné znalosti starých Egypt'anů, jež musí překvapiti
každého, kdo se nenaučil ještě dívati na starověké
kultury jinak, než z povýšeného hlediska dnešní doby,
potvrdil i nález Champollionův, který objevil v hrobě
jednoho z Ramsů tabulky astrologických domů s výpočty tak
přesnými, že astronomická a matematická věda XX. století
nenalezla v nich jediné chyby, kterou by byla s to opraviti.
Při posuzování celé řady zachovaných staroegyptských
horoskopů bylo zjištěno, že Egypťané znali vztah dvanácti
zvířetníkových znamení s jednotlivými částmi těla a
počítali svoje horoskopy hlavně na základě sekundárních
čili lunárních direkcí.
Pyramidy jsou obrovským magickým pantaklem. Jsou pantaklem
Herma anebo Merkura, to jest magie, jež ztělesňuje svoje díla
metafysikou spočívající ve znalosti přírody. Tato magie
učí, že trojnost ovládá čtveřici tak, že idea se
projevuje znamením, duch hmotou a rozum praksí. Celek pak
tvoří uskutečnění Velikého Díla. Pečeť Hermova
obsahuje v sobě také prvky stavby pyramidy: spojuje v sobě vlastnosti sedmice, vyjadřuje svým
hieroglyfem podstatu a zákon proměn universální podstaty,
kvadraturu kruhu, Kámen filosofů. Kabbalisticky čtyři trojúhelníkové
strany odpovídají sefirám Keter, Binah, Chocmah a Tiferet,
zatím co základnu tvoří Jesod; promítne-li se základna v
šestistrannou krychli, tvoří její strany sefiry Gedulah,
Hod, Geburah, Malkuth, Necah a Jesod. A číslo vítězství a
Velikého Díla, Sedmice jest číslem stability, dokonalé práce
v přírodě a jistě jen proto praví Genese biblická, že
sedmého dne Bůh odpočinul.
Zatím však Egypt bude chápán jen nemnohými a většině zůstane
jeho esoterismus vázán na moskyta, jenž přináší smrt rušitelům
jeho spánku. Ten, kdo zapomněl na odkaz Horův, bude vždy
cizincem nejen v Evropě, ale i ve světě ideálů, evokujících
nádheru života.
Vody Nilu nezrcadlí již odrazy staroegyptských chrámů
snad jen proto, aby jejich tajemství odrazila se v duších těch,
kteří u svatých proudů budou hledati mír své slávy, a
pochopí slova, jež tolikráte byla vyřčena a tolikráte
nepochopena vůdci národů, hledajících svůj cíl v světélkách
nad bažinami, slova ztracená, která nyní dovedou pochopiti
jen ti, jichž čelo jest obráceno k světlům nebeským a
která dodnes dovedou zjeviti hrady pozemských ideálů a dávají
tušiti daleké přístavy věčnosti!
Jan Kefer
***
Geopatogenní zóny (Hartmannovy a Curryho pásy)
a škodlivé záření televizorů a počítačů i mobilních
telefonů (elektrosmog) mohou být potlačovány a odrušeny vhodně
umístěnou pyramidou. Více zde.
-
|