|
Českým vědcům se
podařilo prokázat, že magnetické pole například pod dráty
vysokého napětí má prokazatelný vliv na chování zvířat.
Tudíž lze předpokládat, že ho bude mít i na člověka.
„Pokud se pod vedením vysokého napětí – a tedy v
magnetickém poli – chová zvěř jinak, než je obvyklé,
musí u ní nepochybně docházet ke změnám na mozkové,
buněčné i molekulární úrovni,“ říká profesor
Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.
Výsledky svého nejnovějšího objevu zveřejňuje nejnovější
číslo prestižního vědeckého časopisu USA Proceedings
of National Academy of Sciences. Pod článkem je podepsán
zmíněný profesor Burda, německá kolegyně Sabine Begall,
Pavel Němec z Univerzity Karlovy a Jaroslav Červený z české
Akademie věd.
Vědci přišli již loni s překvapivým objevem, že stáda
krav nebo jelení a srnčí zvěře se při pastvě a spánku
otáčejí vždy tak, aby jejich těla mířila od severu k
jihu. Nyní přichází tým s poznáním, že zvěř tuto
svoji schopnost ztrácí pod vedením vysokého napětí:
pak se chová zcela chaoticky a staví se při pastvě do
nejrůznějších světových stran. Jakmile se zvěř od
vysokého napětí vzdálí, opět – při pastvě či při
spánku – srovná těla do severojižního směru. „Rušivý
efekt elektromagnetických polí na chování zvěře je
pozorovatelný asi do padesáti metrů od silnoproudého
vedení,“ říká Pavel Němec.
Vědci přiznávají, že svým objevem otevírají dveře
do místnosti, o níž jen tuší, co vše může skrývat.
„O vlivu elektrického pole na zdraví lidí existuje množství
rozporuplných názorů, my se ale chceme věnovat dosud
neprobádaným účinkům magnetického pole,“ dodává
Burda.
Když lidé projíždějí, případně procházejí českou
krajinou, je jim v podstatě jedno, odkud a kam směřuje
vedení vysokého napětí.
Stáda krav, jelení či srnčí zvěře jsou na tom o poznání
hůř. Jakmile se totiž přiblíží ke stožárům vysokého
napětí, tak „střelka“ jejich vnitřního geokompasu,
podle něhož se zvěř při pastvě staví vždy do
severojižního směru, doslova blázní.
Z jinak uspořádaných stád zvěře se vlivem účinků
vedení silného proudu a změny magnetického pole stanou rázem
chaotické shluky jedinců.
Vysoké napětí blokuje vnitřní „kompas“ zvěře
„Pod těmi dráty se vnitřní kompas zvěře doslova vyruší,
takže se začnou rázem chovat zcela jinak. Jakmile se ale
od stožárů vzdálí, tak se jim jejich cit pro určení
severu či jihu okamžitě vrací,“ prozrazuje profesor
Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.
Stovky terénních pozorování jelení a srnčí zvěře a
tisíce satelitních či leteckých snímků hovoří i
podle Jaroslava Červeného z české Akademie věd zcela přesvědčivě
– vedení vysokého napětí dočasně blokuje zatím jen
obtížně vysvětlitelnou schopnost zvěře orientovat se v
terénu. Pavel Němec z katedry zoologie Univerzity Karlovy
vysvětluje zablokování přírodního „kompasu“ zvěře
následovně: „Střídavý proud ve vysokém napětí
produkuje střídavé magnetické pole a to pak mění zemský
magnetismus, podle něhož se orientují stáda. Je to
podobné jako s rádiem, když nemá signál a z reproduktorů
slyšíme jen šum.“ Podle akademika Červeného jde o
první jednoznačné a jednoduché měření vlivu magnetického
pole na chování zvířat. Vědci se již nyní připravují
na další etapu výzkumu: pokud se mění chování zvěře,
může elektromagnetické pole v blízkosti vysokého napětí
škodit i jejímu zdraví? A nakolik se pak mohou tyto účinky
dotknout kondice lidí?
„Tímto směrem bychom se chtěli nyní ve výzkumu
vydat,“ naznačuje profesor Burda.
„Viníkem“ je rypoš africký Vnitřní kompas, podle něhož
se zvěř staví jen do jižního či severního směru je zřejmě
nejdiskutovanějším vědeckým objevemna internetových
stránkách. Ohlasy, postřehy či názory jdou do statisíců.
Může za to přitom nezávazná diskuse českých vědců
na vánočním večírku. Popíjeli střídmě pivo a
podivovali se nad schopnostmi dočista slepého rypoše
afrického (druh hlodavce, pozn. red.), který se pod zemí
hravě orientuje.
„Jen jsem tak v euforii té debaty nadhodil, zda je možné
dokázat, jaký vliv má zemský magnetismus na člověka.
Hned jsme to ale kvůli složitosti výzkumu zavrhli. Druhý
den jsem přesto jen tak z hecu vyhledával na internetu
satelitní a letecké snímky velkých savců a s úžasem
zjistil, že se například na nizozemských pastvinách krávy
pasou téměř vždy v severojižním směru,“ popisuje začátky
unikátního výzkumu profesor Burda.
Vědci zatím jen spekulují o významu tohoto „šiku“.
Může jít například o obranu proti predátorům, kdy je
zvěř připravena bleskově a bez zmatků vyrazit stejným
směrem. Anebo o „pomůcku“ při hledání pastvin.
 
|
