Zkuste
sílu pyramid!
Největším překážkou uznání
tzv. hraničních oborů, tedy takových "vědních"
disciplín jako je psychotronika, proutkaření, léčitelství
nebo spiritismus je to, že ti, kteří se těmito věcmi
zabývají, obvykle nedokáží svoje úspěšné
praktické pokusy zopakovat. A když se to podaří
jim, tak je alespoň nikdo jiný už nenapodobí.
Tím hraniční obory nesplňují
základní podmínku toho, aby mohly být zařazeny
mezi vědecké, protože vědecké je pouze to, co je
možno kdykoliv za stejných podmínek naprosto stejně
zopakovat, tedy když jeden vědec provede určitý
pokus s určitým výsledkem, jiný vědec, pokud
provede přesně totéž, dojde k přesně témuž výsledku.
A teď zkuste s touto poučkou jít třeba na duchy
nebo geopatogenní zóny - k objektivnímu závěru se
prostě nedopracujete. Na pyramidy však můžeme toto
kritérium uplatnit alespoň částečně.
Na začátku byl Cheops. Možná
se to bude zdát divné, ale je to tak - dodnes nevíme
k čemu měly egyptské pyramidy vlastně sloužit.
Dokonce si ani nemůžeme být jisti tím, kdy přesně
byly postaveny. Největší hádankou je ta největší
z nich, Cheopsova. Obrovská hromada kamenů navršená
z dvou a půl milionu vápencových kvádrů totiž
byla nalezena naprosto prázdná. V tzv. pohřební
komoře sice stál sarkofág, avšak bez víka i bez
mumie. Na stěnách pyramidy nebyl uvnitř jediný nápis,
jediný reliéf. Hromada mlčícího kamene.
Neexistuje metoda, která by nám umožňovala
zjistit, kdy byl jeden kámen položen na druhý,
pokud nemáme nějaké vedlejší vodítko, nějakou
indicii. A to je přesně to, co Cheopsově pyramidě
chybí. Navíc se zdá, jako by všechny ostatní
pyramidy tu Cheopsovu jenom napodobovaly - jsou menší,
na jejich stavbu byly použity výrazně menší
kameny, někdy dokonce jen cihly z nilského bahna.
Cheopsova pyramida je prostě jedinečná. Kromě
mnoha dalších zajímavostí je o ní známo i to, že
je orientována téměř přesně podle světových
stran a že tělíčka drobných zvířat, která v ní
po otevření uhynula a nebyla odstraněna, se
samovolně mumifikovala. Bylo tedy jenom otázkou času,
než někoho napadne zhotovit přesný model Cheopsovy
pyramidy a pustit se do praktických pokusů.
Pyramida
ostří žiletky
Jedním z takových odvážných
experimentátorů byl český inženýr Karel
Drbal,
radiotechnik, průkopník českého rozhlasu a
televize. Ing. Drbalovi se podařily dvě neuvěřitelné
věci. Za prvé zjistil a opakovaně potvrdil, že
pyramida, lépe řečeno její lepenkový model, může
ostřit žiletky a za druhé na tento svůj poněkud
neobvyklý ostřič žiletek dostal patent, i když na
něj musel čekat deset let. Tuto dobu však
nepromarnil a věnoval ji nejen praktickým pokusům,
ale i jejich teoretickému zdůvodnění.
Doslova uvádí: "V prostoru
uzavřeném tímto tvarem (míněna pyramida) začne
automaticky regenerační proces vyvolaný pouze touto
dutinou." Vynálezce si to vysvětluje tak, že
dutina uvnitř modelu pyramidy působí na ostří žiletky
jenom a pouze proto, že se v ní shromažďuje jistá
energie z okolí, přesněji řečeno energie okolních
elektrických, magnetických, elektromagnetických,
gravitačních a částicových polí, případně i
další energie, které nebyly dosud definovány. To
sice zní složitě, avšak praxe je mnohem jednodušší.
Postavte
si pyramidu
Pyramida stavěná podle vzoru
Cheopsovy pyramidy musí splňovat pouze jedinou podmínku.
Zvolíme si, jak má být pyramida vysoká a tento
rozměr vynásobíme konstantou 1,57 (polovina
Ludolfova čísla). Metrová pyramida tedy bude mít základnu
dlouhou 157 cm a nejsnáze ji sestavíme ze čtyř
stejných trojúhelníků (základna 157 cm, délka
stran 15O cm). Experimentálně bylo zjištěno, že
podobně jako tato základní pyramida fungují i některé
jiné modely pyramid, například ta, kde úhel mezi základnou
a stěnou činí 65, 52 nebo 25 stupňů. Hotový
model pyramidy už stačí jenom jednou ze stran přesně
nasměrovat na sever a předmět, na nějž má
pyramida působit, umístit doprostřed do jedné třetiny
její výšky. Podle příslušné literatury takové
modely pyramid dokáží opravdové zázraky. Ing.
Drbal i mnoho jeho známých a kolegů, kteří ukládali
žiletky do modelu pyramidy (pro tento účel stačí
pyramida vysoká osm centimetrů), tak mohli jednu žiletku
použít naprosto bez problémů až dvěstěkrát.
Jakákoliv organická hmota se v pyramidě vysušuje
mnohokrát rychleji než mimo pyramidu a proto je možné
v ní nejenom mumifikovat, co vám přijde pod ruku,
ale třeba také z hroznového vína vyrábět bez jakýchkoliv
dodatečných nákladů vlastní hrozinky, sušit
bylinky i koření nebo třeba houby, záleží jenom
na momentální inspiraci. Jistou nevýhodou je to, že
čím menší množství materiálu se do pyramidy uloží,
tím rychleji dehydratace probíhá, ovšem i tak trvá
poměrně dlouho. Z tuctu hroznových kuliček tak výroba
rozinek trvá 6-8 týdnů. Zajímavý byl také v
literatuře popsaný pokus s medem, jehož účelem
bylo vyrobit medové bonbony. V pyramidě med během pěti
dnů zatuhnul, ale když se vyndal, opět nabyl původní
tekutější konzistenci. Obecně se také uvádí, že
pobyt v pyramidě příslušných rozměrů má
povzbuzující účinky, ovšem to je opět ten typ
tvrzení, které není možné objektivními vědeckými
metodami dokázat.
Několik
praktických pokusů
Mnohem snazší je orientovat se
na takové pokusy, kde je možné změny na vložených
předmětech bez jakýchkoliv pochyb a možného zlehčování
zdokumentovat. Velmi ambiciózní byl z tohoto
hlediska velkorysý pokus Nadace pro rozvoj
alternativní medicíny Vigeo zorganizovaný ve
spolupráci s někdejší Archeoastronautickou asociací
u příležitosti Všeobecné československé výstavy
v srpnu a září roku 1991. Přestože pyramida byla
dosti velká a vzbudila zaslouženou pozornost veřejnosti,
vlastní pokus spočívající v několik týdnů
trvajícím uskladněním potravin v této pyramidě
nedopadl příliš přesvědčivě,. kromě jiného i
proto, že např. na mléko v igelitovém sáčku
nestačí ani ta sebevětší pyramida. O mnoho lépe
však nedopadly ani moje vlastní pokusy s lepenkovou
pyramidou tvaru Cheopsovy pyramidy. První pokus s klíčivostí
semen zelí raného v květnu loňského roku dopadl
celkem povzbudivě. V pyramidě naklíčilo přibližně
dvakrát méně semen než v kontrolním, mnohem špičatějším
jehlanu ze stejného materiálu. Semínka z kontrolního
jehlanu měla také vesměs o něco delší kořínek.
Netřeba dodávat, že pyramida i kontrolní jehlan se
nacházely v téže místnosti hned vedle sebe, byly
shodně orientovány podle světových stran, semínka
pocházela ze stejného sáčku osiva a byla shodně
umístěna vždy v jedné třetině výšky pyramidy
nebo jehlanu.
Druhý pokus už tak přesvědčivý
nebyl. Tentokrát jsem chtěla vyzkoušet pyramidální
výrobu rozinek z čerstvého hroznového vína, a tak
jeden vzorek vína putoval do pyramidy, druhý do
jehlanu. Po šesti týdnech ani jeden vzorek
nezplesnivěl a zdálo se, že hroznové víno v
Cheopsově pyramidě je o něco málo seschlejší než
v jehlanu. Po dalších dvou týdnech se na obou vzorcích
shodně ojevila šedá plíseň, i když vzorek z
pyramidy byl evidentně seschlejší než v jehlanu. Třetí
a poslední pokus spočíval rozdělení hroznového vína
do čtyř vzorků, tři vzorky byly umístěny do
stejné místnosti, jako prve, jeden v pyramidě, další
pod jehlanem a poslední volně na zemi hned vedle, čtvrtý
vzorek putoval do mnohem vlhčí garáže. Po dvou měsících
(15.6.-15.8.1998) byly výsledky pokusu následující:
V pyramidě bylo 22 zrnek seschlých, avšak zelených,
3 hnědá a jedno plesnivé, v jehlanu plíseň
napadla již 7 zrnek, mimo jehlan začalo plesnivět 8
zrnek a v garáži zplesnivěla většina vzorku, 19
zrnek. I když rozsah pokusů nebyl velký, je zjevné,
že pyramida s největší pravděpodobností skutečně
organický materiál, který je do ní uložen, vysušuje,
v našich klimatických podmínkách s poměrně
vysokou vlhkostí vzduchu však není tato "vysoušecí
schopnost" dostatečná natolik, aby bylo zajištěno
skutečně stoprocentní uchování vložených čerstvých
potravin. V žádném případě však nelze mluvit o
tom, že by tyto potraviny i po několika týdnech
byly "jako čerstvé", což ostatně
potvrdil i pokus pyramidou na Všeobecné výstavě.
Námět
na vědecký výzkum??
Přesto však je možné, že za
určitých podmínek byl pyramidy mohly sloužit k
uchovávání alespoň některých druhů potravin
tam, kde jsou pro to vhodné podmínky (suchá místnost)
a dost místa i času. Možná nějaký výrobce
potravin zjistí, že třeba nápoje v kartonovém
obalu ve tvaru pyramidky mají lepší chuť a
trvanlivost než v jiném druhu obalu. V každém případě
však zůstává záhadou, jak je možné, že pouhý
tvar určitého předmětu může působit na to, co
je v tomto předmětu uloženo. Jaká síla tady
vlastně působí? Na tuto otázku by snad dokázali
odpovědět vědci z nějakého výzkumného ústavu,
kdyby se rozhodli seriozně se touto problematikou zabývat.
Zatím však, pokud vím, považuje vědecká obec
"sílu pyramid" za pusté šarlatánství. Přinejmenším
částečně však zcela jistě neprávem.
- Jitka
Lenková
|