mse.com

 home page  »  měření geopatogenních zón

Virgule, proutek, proutkaření


 

Bezplatné měření geopatogenních zón ve Vaší domácnosti
Problémem virgule a proutkaření se zabýval také sovětský akademik N. N. Sočevanov, doktor přírodních věd, geolog, pracovník ministerstva geologie SSSR, který přistupoval k proutkařství jako k možné formě reakcí na různé geologické anomálie. Testy prováděl na velkém vzorku lidí, systematicky prověřoval tehdy známé hypotézy a snažil se objasnit podstatu tohoto jevu. Jeho výzkumy významně posunuly poznání proutkařství v novodobé historii.

N. N. SOČEVANOV - академик Н. Н. Сочеванов (SSSR)/ BIOFYZIKÁLNÍ JEV, DOSUD NEPOZNANÝ JEV PŘÍRODNÍ

 
Termín biofyzikální jev byl zvolen na mezioborovém semináři, který se konal v květnu 1967 v Moskvě a byl věnován následující problematice:

HISTORIE JEVU

Uvažovaný jev je znám již více než 4000 let. Podle způsobu použití v geologii pro hledání rud nebo vody byl nazýván vodohledačským nebo rudohledačským proutkařstvím.
 
Podstata tohoto jevu spočívá v tom, že větvička ve tvaru Y nebo kovová smyčka ve tvaru  ~. (dále jen smyčka) se na některých místech, kde jsou budící vlivy (ruda, voda aj.) v rukou některých osob odklání nebo otáčí. Tento primitivní "nástroj" je v Německu nazýván Wünschelrute, ve Francii baguetti, v Pobaltí virgule, v Čechách proutek k hledání vody nebo rud a také virgule, v Americe hanger.
Jev otáčení proutku pro hledání vody a rud byl znám po mnoho století. Z písemných záznamů lze vyčíst, že mnohá naleziště rud v 15.-18. století v Německu, v Čechách a Francii byla objevena s jeho pomocí.
 
Při hledání podzemních vod byl používán nejčastěji. V r. 1908-1909 byl na přání německé vlády prováděn v jihovýchodní Africe průzkum, který vedl L. Uslar, s cílem nalézt zdroje vody. Na místech, která proutkaři označili, byla v 79 % všech případů (celkem 163) nalezena pitná voda.
Tento způsob hledání vody byl používán bojujícími armádami v obou, posledních světových válkách, v letech 1914-1918 a 1939-1945. Je také známo, že ve třicátých letech existovala škola hledačů vody v Mnichově. Hledání vody tímto způsobem bylo zavedeno také jako učební předmět na Vojensko-inženýrské škole ve Versailles. V Praze existovala v letech 1930-1940 společnost zabývající se zkoumáním proutkařství. Od r. 1932 vyvíjí svou činnost v Londýně Společnost proutkařů, která vydává svůj časopis. V USA počet diplomovaných proutkařů (my je nazýváme operátory) dosahuje počtu 25 000. Prostřednictvím UNESCO byly vyčleněny prostředky a byl proveden masový průzkum osob, u kterých byl pozorován jev otáčející se smyčky.
 
Literatura zabývající se touto problematikou obsahuje mnoho set titulů. Starší literatura má spíše jen popisný charakter a nesnaží se objasnit fyzikální podstatu pozorovaného jevu. Za nejlepší práce lze považovat monografii o proutkařství francouzského fyzika prof. Rocarda a nizozemského geologa prof. Trompa, který se celým problémem zabýval komplexně, současně studoval fyzikální pole a fyziologické funkce člověka.
Autor spolu se skupinou geologů věnoval několik posledních let výzkumu biofyzikálního jevu s cílem využít ho při geologickém mapování a hledání rud. Souhrn metodických postupů, které umožňují řešit řadu problémů využitím biofyzikálního jevu (dále jen BFJ), byl nazván biofyzikální metodou (BFM). Kromě určování nalezišt rud, tektonických oblastí, nádrží podzemních vod  může být použit také k řešení řady technických úkolů, jako upřesňování polohy podzemních elektrických kabelů, vodovodních a kanalizačních sítí, vymezení hranic podzemních dutin, míst přítoků a odtoků vod atd.
Jak je vidět z předchozího přehledu, mají na odklon smyčky vliv nejen příčiny přirozené, ale i umělé. Proto pouhá kvalitativní informace (zda jev nastává nebo ne), vztahující se na tu kterou oblast, není sama o sobě dostačující.

METODIKA PRÁCE

 
Poté, co autor získal pevné přesvědčení o objektivní existenci jevu, věnoval obzvláštní pozornost rozpracování kvantitativních ukazatelů charakterizujících BFJ.
 
V celé předchozí literatuře zabývající se touto otázkou byl kvantitativně určován jen rozsah oblasti, ve které byl BFJ pozorován. Našimi výzkumy jsme zjistili, že při použití kovové smyčky s vodorovně orientovanou osou otáčení, kterou držel proutkař v obou rukou, změna v rychlosti chůze proutkaře (od velmi pomalé až do rychlé) má za následek jen změnu v úhlové rychlosti otáčení smyčky. Počet otáček smyčky připadající na určitou vzdálenost zůstává konstantní a nezávisí na rychlosti chůze. Autorem navržený kvantitativní ukazatel - počet otáček smyčky s horizontálně orientovanou osou otáčení na dráze 10-20 m umožnil přejít od kvalitativního ke kvantitativnímu hodnocení.

Kompletní text elaborátu akademika Sočevanova je ke stažení zde velikost souboru cca 2MB

 

NOVINKY, ZAJÍMAVOSTI A AKTUALIZACE:
12.02.2007 -  Archiv webu www.gpz.cz - položka 001
17.10.2004 -  Názory z jiného webu (doplnění informace o zemském magnetismu) najdete zde.
18.09.2004 -  Doplnění o odstavec GPZ a fauna.
16.09.2004 -  Doplnění o stupnici škodlivosti GPZ.

TOPlist


Copyright © 2004 až 2010 VDCH