- Problémem
virgule a proutkaření se zabýval také sovětský
akademik N. N. Sočevanov, doktor přírodních věd,
geolog, pracovník ministerstva geologie SSSR, který přistupoval
k proutkařství jako k možné formě reakcí na různé
geologické anomálie. Testy prováděl na velkém vzorku
lidí, systematicky prověřoval tehdy známé hypotézy a
snažil se objasnit podstatu tohoto jevu. Jeho výzkumy významně
posunuly poznání proutkařství v novodobé historii.
-
N.
N. SOČEVANOV -
академик
Н. Н.
Сочеванов
(SSSR)/ BIOFYZIKÁLNÍ JEV, DOSUD NEPOZNANÝ JEV
PŘÍRODNÍ
-
- Termín
biofyzikální jev byl zvolen na mezioborovém semináři,
který se konal v květnu 1967 v Moskvě a byl věnován následující
problematice:
-
HISTORIE
JEVU
- Uvažovaný
jev je znám již více než 4000 let. Podle způsobu použití
v geologii pro hledání rud nebo vody byl nazýván
vodohledačským nebo rudohledačským proutkařstvím.
-
- Podstata
tohoto jevu spočívá v tom, že větvička ve tvaru Y nebo
kovová smyčka ve tvaru ~. (dále jen smyčka) se na
některých místech, kde jsou budící vlivy (ruda, voda
aj.) v rukou některých osob odklání nebo otáčí. Tento
primitivní "nástroj" je v Německu nazýván Wünschelrute,
ve Francii baguetti, v Pobaltí virgule, v Čechách proutek
k hledání vody nebo rud a také virgule, v Americe hanger.
- Jev
otáčení proutku pro hledání vody a rud byl znám po
mnoho století. Z písemných záznamů lze vyčíst, že
mnohá naleziště rud v 15.-18. století v Německu, v Čechách
a Francii byla objevena s jeho pomocí.
-
- Při
hledání podzemních vod byl používán nejčastěji. V r.
1908-1909 byl na přání německé vlády prováděn v
jihovýchodní Africe průzkum, který vedl L. Uslar, s cílem
nalézt zdroje vody. Na místech, která proutkaři označili,
byla v 79 % všech případů (celkem 163) nalezena pitná
voda.
- Tento
způsob hledání vody byl používán bojujícími armádami
v obou, posledních světových válkách, v letech
1914-1918 a 1939-1945. Je také známo, že ve třicátých
letech existovala škola hledačů vody v Mnichově. Hledání
vody tímto způsobem bylo zavedeno také jako učební předmět
na Vojensko-inženýrské škole ve Versailles. V Praze
existovala v letech 1930-1940 společnost zabývající se
zkoumáním proutkařství. Od r. 1932 vyvíjí svou činnost
v Londýně Společnost proutkařů, která vydává svůj
časopis. V USA počet diplomovaných proutkařů (my je nazýváme
operátory) dosahuje počtu 25 000. Prostřednictvím UNESCO
byly vyčleněny prostředky a byl proveden masový průzkum
osob, u kterých byl pozorován jev otáčející se smyčky.
-
- Literatura
zabývající se touto problematikou obsahuje mnoho set
titulů. Starší literatura má spíše jen popisný
charakter a nesnaží se objasnit fyzikální podstatu
pozorovaného jevu. Za nejlepší práce lze považovat
monografii o proutkařství francouzského fyzika prof.
Rocarda a nizozemského geologa prof. Trompa, který se celým
problémem zabýval komplexně, současně studoval fyzikální
pole a fyziologické funkce člověka.
- Autor
spolu se skupinou geologů věnoval několik posledních let
výzkumu biofyzikálního jevu s cílem využít ho při
geologickém mapování a hledání rud. Souhrn metodických
postupů, které umožňují řešit řadu problémů využitím
biofyzikálního jevu (dále jen BFJ), byl nazván biofyzikální
metodou (BFM). Kromě určování nalezišt rud, tektonických
oblastí, nádrží podzemních vod může být použit
také k řešení řady technických úkolů, jako upřesňování
polohy podzemních elektrických kabelů, vodovodních a
kanalizačních sítí, vymezení hranic podzemních dutin,
míst přítoků a odtoků vod atd.
- Jak
je vidět z předchozího přehledu, mají na odklon smyčky
vliv nejen příčiny přirozené, ale i umělé. Proto pouhá
kvalitativní informace (zda jev nastává nebo ne), vztahující
se na tu kterou oblast, není sama o sobě dostačující.
-
METODIKA
PRÁCE
-
- Poté,
co autor získal pevné přesvědčení o objektivní
existenci jevu, věnoval obzvláštní pozornost rozpracování
kvantitativních ukazatelů charakterizujících BFJ.
-
- V
celé předchozí literatuře zabývající se touto otázkou
byl kvantitativně určován jen rozsah oblasti, ve které
byl BFJ pozorován. Našimi výzkumy jsme zjistili, že při
použití kovové smyčky s vodorovně orientovanou osou otáčení,
kterou držel proutkař v obou rukou, změna v rychlosti chůze
proutkaře (od velmi pomalé až do rychlé) má za následek
jen změnu v úhlové rychlosti otáčení smyčky. Počet
otáček smyčky připadající na určitou vzdálenost zůstává
konstantní a nezávisí na rychlosti chůze. Autorem navržený
kvantitativní ukazatel - počet otáček smyčky s horizontálně
orientovanou osou otáčení na dráze 10-20 m umožnil přejít
od kvalitativního ke kvantitativnímu hodnocení.
-
Kompletní text elaborátu akademika Sočevanova je ke stažení zde
velikost souboru cca 2MB
-
- NOVINKY,
ZAJÍMAVOSTI A AKTUALIZACE:
- 17.10.2004
- Názory z jiného webu (doplnění informace o
zemském magnetismu) najdete zde.
- 18.09.2004
- Doplnění o
odstavec GPZ a fauna.
